Message

7. leden 2010 | 17.43 |

   Message
      Je zajímavé co člověk podstoupí kvůli pár hodinám spánku . Já jsem byl schopný obětovat hodně . Spousta lidí mě za to také odsuzovala , ale oni nevěděli jaké to bylo hodiny jenom ležet v posteli a nezamhouřit oči . Probděl jsem celé noci . Byl jsem vyčerpaný a naprosto zoufalí . V hlavě se mi vždy honilo snad milion myšlenek a stále se mi vracely ty hrozné vzpomínky na které jsem si přál jednou provždy zapomenout.  Hledal jsem pomoc všude vyzkoušel jsem všechno možné abych mohl spát , ale nic nepomáhalo . Došlo to tak daleko , že jsem musel začít užívat silné léky na spaní . Nebyl jsem z toho nadšený a opravdu jsem to nechtěl , ale nevěděl jsem jak dál . Když jsem je jednou zkusil už se to nedalo vrátit . Snažil jsem se jich zbavit , ale nešlo to .  Po čase jsem nebyl schopný bez léků usnout . Cítil jsem se kvůli tomu hrozně .
          Po jisté době však přestávali léky působit a já propadl panice . Ne už jsem to nechtěl zažít . Nechtěl jsem dlouhé hodiny jenom ležet a pomalu se poddávat beznaději . Byl jsem tak sám . Tak sám ...
               Své děti jsem nadevšechno miloval , ale ani myšlenka na ně mi nepřivodila spánek . Každý den jsem je v duchu prosil o odpuštění . Někdy jsem se i styděl jim jenom pohledět do očí . Několikrát denně mi chodily stovky dopisů od mých fanoušků vždy psali , že mě milují a , že jsou stále se mnou . Nikdy jsem je nepřestal milovat . Oplácel jsem jim jejich lásku tou svou , protože oni mě dělali tím kým jsem . Jejich podpora v nejhorších chvílích mého života mě držela nad vodou . Věděl jsem , že když se se mnou něco stane tak oni budou pokračovat v mé práci . Budou dál šířit lásku a budou dál pomáhat těm kteří to potřebují . Nikdy mě neopustili , nikdy nevěřili těm lžím které o mě psali v časopisech .
        Jednou mi můj doktor řekl , že by mi mohl pomoci ke spánku . Já ... nejdřív jsem s tím nesouhlasil , ale po další probdělé noci jsem mu přikývl . Ujišťoval mě , že se o mě postará , že mě bude hlídat . Tak proč jsem tam kde jsem ? Proč jen nedodržel co slíbil ? Já jsem mu přeci věřil . Svěřil jsem mu do rukou svůj život . Vždycky mi říkali , že na svou naivitu jednou doplatím , ale nenapadlo mne , že za ní zaplatím tak vysokou daň .
             Pamatuji si jak jsem nekonečné noci strávil v koutě svého pokoje kde jsem seděl skrčený a plakal . V jistých chvílích jsem si přál umřít .

Při životě už mě drželi jenom moje děti . Cítil jsem uvnitř sebe prázdnotu která mě pohlcovala stále víc a víc . Neměl jsem chuť k jídlu . Nechtěl jsem dělat nic . Jenom sedět po tmě v koutě a plakat . Tolik jsem si přál aby ke mně někdo přišel a objal mě se slovy , že všechno bude v pořádku . Tak prostá slova by mi vlily do žil novou chuť k žití .

      Nebyl jsem to už já jako jsem kdysi býval . Ne . Teď jsem byl jenom robot . Robot který byl stvořený k tomu aby ostatním vydělával peníze . Když jsem po všech těch letech stál znovu na jevišti cítil jsem se skvěle . Tolik jsem se těšil na své fanoušky . Chtěl jsem pro ně udělat tu nejlepší show takovou která tu ještě nebyla . Všechno muselo být perfektní tanec , zpěv , jeviště . Tvrdě jsem dřel , ale stalo se , že jsem někdy neměl sílu na další den strávený nacvičováním . Byl jsem vyčerpaný a potřeboval jsem se jen na pár hodin vyspat .
          Jen na pár hodin . Jak jsem jen mohl tušit co bude následovat . Je mi to všechno tak líto . Chtěl jsem se jen vyspat , odpočinout si od toho věčného shonu . Nechtěl jsem ublížit tolika lidem . Nechtěl jsem opustit své děti a svou rodinu . Opravdu jsem to nechtěl . Prosím veřte mi to všechno mě to tak mrzí .
                Nemohl jsem uvěřit tomu když jsem se dozvěděl , že si někteří lidé a i někteří moji fanoušci myslí , že jsem se někde ukryl . Jak si jen můžou myslet , že bych jim úmyslně působil bolest ? Copak mě ani oni neznají , že to píší novináři to chápu ty mě neznají a vymýšlí si nesmysli , ale , že si to myslí moji fanoušci kterým jsem věřil . Které jsem považoval za svou rodinu , ale co když se s tím jenom nemohou smířit a to , že si myslí , že jsem stále naživu jim dává naději . Jak jim to jen mohu vyčítat když já sám se s tím stále nemohu smířit . Stále se snažím být nablízku své rodině i svým fanouškům . Nechci je opustit , nechci je nechat samotné . Každou noc se vkrádám do snů svým dětem a říkám jim jak moc je miluji a , že je nikdy neopustím . Stejně tak se snažím být nablízku svým fanouškům . Když vidím jak jsou smutní trhá mi to srdce . Nevím jestli cítí moji přítomnost . Snažím se jim sdělovat , že se o mě nemusí bát , že jsem teď na jiném místě . Někde kde už není nikdo kdo by mi ublížil . Hluboko v srdci vím , že mě vnímají .
                  Všechny vás moc miluji a tak jak vy jste v myšlenkách se mnou jsem s vámi i já . Stačí jen když zavřete oči a začnete naslouchat svému srdci . Jsem s vámi . Hladím vás po tváři když pláčete a objímám vás když máte zlé sny . Uvěřte a všechno tohle pocítíte .
      
            I love you all ...  God bless you ....   

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře